Slovinsko


Informace

Ve Slovinsku je 14 výzkumných úřadů. Ze Slovinka pochází několik významných vědců. Například: Gabriel Gruber, který koncem 18. stol. provedl regulaci toku řeky Ljubljanice nebo matematik Vajkard Valvasor. Dále pak mecenáš Žiga Zois a Friderik Pregl, který v roce 1923 získal Nobelovu cenu v oblasti organické chemie, Jurij Dalmatin – roku 1584 vydal celý překlad bible do slovinštiny.

Ivan Cankar
Snad nejznámější slovinský spisovatel a dalo by se říct i
zakladatel moderní slovinské literatury. Upoutal na sebe pozornost básnickou sbírkou Erotika, která vyšla v roce 1899.

Primož Trubar
(1508-1586)
Vydal v roce 1551 první tištěnou knihu ve slovinštině – Katechismus a dále pak Abecedarium, cosi jako slabikář, návod, jak rozumět jím vytvořené podobě jazyka.


Valvasor
Většina znalostí slovinské historie zeměpisu, kultury a folklóru před 17. stoletím pochází ze spisů jednoho muže, Janeze Vajkarda Valvasora. Zvláště z jednoho spisu – „Sláva vévodství carniolského“. Tento muž zmapoval velké území Carnioly a jejích měst, také vysvětlil tajemství zmizení krasových jezer a řek, objevil neobvyklého obojživelníka Proteus anguinu). Představil světu Erazema Luegera, slovinského Robina Hooda 15. století. A sepsal seznam slovinských příběhů.
Valvasor, jehož jméno pochází ze slova valvassores (= měšťan, který žil ve městech Svaté říše římské ve středověku), se narodil roku 1641 v Ljubljani. Po jezuitské výchově ve Slovinsku a Německu se přidal k Miklosovy Zrínyimu, maďarskému hraběti a básníkovy, ve válkách proti Turkům. Cestoval více, než bylo zvykem v jeho době. Navštívil Švýcarsko, Německo, severní Afriku, Itálii a Francii. Zabýval se místními zvyky a sbíral knihy, kresby, vzorky minerálů a mince.
Roku 1672 přemístil svoje knihy a svou vzácnou sbírku na Bogenšperský hrad, kde prováděl vědecké experimenty a psal. V roce 1689 dokončil jeho nejdůležitější práci, vydanou v Německu v Norimberku, pod názvem „Die Uhre des Herzogthums Crain“. Kniha vyšla ve čtyřech dílech, obsahujících 3 500 stran s 535 mapami a mědi ryty.
„Sláva vévodství carniolského“ zůstává jedním z nevyčerpávajících děl vydaných v Evropě před dobou osvícenství. Vydání tak velikého díla ho finančně vyčerpalo, roku 1692 musel opustit hrad Bogenšperk. O rok později zemřel v Kršku, městě 65 km na východ na řece Sávě.


Josip Plečnik
(1872 – 1957)
významný slovinský architekt

Nejdříve absolvoval Josip Plečnik školení ve Vídni u Otto Wagnera a jako výsledek tohoto školení postavil kostel Sv. Ducha (1910-1913) ze železobetonu. V letech 1911 – 1921 studoval Josip na UMPRUMU v Praze, poté pokračoval v Ljubljani a to v letech 1921 – 1956. Dostal zakázku z Čech na postavení kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad – kostel Nejsvětějšího srdce Páně. Také pracoval pro našeho prezidenta Masaryka. Měl za úkol přetvořit Pražsky hrad. K jeho práci patří například býčí schodiště, zahrada Na valech, úprava vstupních prostor Hrad a Obelisk na II. nádvoří.
Plečnik také působil v Ljubljani, po roce 1934 už se nikdy do Prahy nevrátil, ale korespondoval si s Masarykovou dcerou Alicí. V Ljubljani navrhl úpravu centra, které bylo znično při zemětřesení. Navrhl také například Čevljarský most, Tromostovje, upravoval ljubljaňský hrad a kostely. – kostel sv. Františka na přeměstí Šiška.

Slovinská hudba
Jacobus Händl Gallus Carniolius
(1550 – 1591)
Pochází z kraje Tolminsko, neví se však přesné datum jeho narození. V roce 1565 odešel do kláštera v Melku. Stal se tam členem kapely a začal se zabývat skládáním. V roce 1570 odešel pravděpodobně do Vídně a tam byl členem dvorní kapely. Také se tu setkal s několika skladateli a získal od nich mnoho poznatků. Po odchodu z Vídně prošel mnoha městy a kláštery. V letech 1579-1580 působil ve službách olomouckého biskupa Pavlovského. Od roku 1585 působil v Praze, kde byl vedoucím kapely při sv. Janu na Břehu. V Praze zůstal Handel až do své smrti. Měl významné místo na dvoře Rudolfa II.


1580 - 16 mší Selectiores quaedam misae – 4 knihy
1586-1590 – 4 svazky Opus musicum – liturgické a biblické texty
1589,1590 – 3 knihy Harmoniae morales (celkem bylo Madrigaly 53)
atd.)

Vllado Kreslin
Je neznámější osobnost současnosti v slovinské hudební scéně.


Zajímavé odkazy

Odkaz na více info o Kreslinovi