Dominikánská republika


Informace

 Dominikánská republika - Obyvatelé Dominikánské republiky Původními obyvateli hispánských ostrovů byli indiáni kmene Taíno. Jejich populace, cca 400 000 domorodců, žijících ve vesnicích, vedených náčelníky, byla zničena během 30 let poté, co se na ostrovech usadili Evropané. Po vyvraždění Taínů začali bílí osadníci okamžitě přivážet černé africké otroky - a tento stav vytrval přes 200 let.
V současnosti žije v Dominikánské Republice 8,2 milionů obyvatel, z nichž je 72,5 % míšenců, jak mesticů, tak mulatů. Národnostních menšin je poskrovnu - 16% čistých Caucasianů (Španělů), dalších 10,8% je afrického původu, zbytek jsou asiaté a další národnostní menšiny. Co se týče ekonomického rozdělení, méně než 5% Dominikánců by se mohlo počítat mezi finanční elitu, kolem 35% patří ke střední třídě a více než 60% jsou chudobou stižení lidé bez stálého zaměstnání a vyhlídek na ně. Nezletilí (mladší 15ti let) v současnosti činí cca 50 % obyvatel Dominikánské republiky. V sociálněekonomickém měřítku hraje velkou roli barva pleti obyvatel Dominikánské Republiky, protože většina lidí z vyšší vrstvy je bílá a gheta chudých jsou převážně zalidněna černochy.
Jedno kreolské přísloví říká že: "Chudému mulatovi se říká černoch, bohatému černochu mulat." A tak se rasové rozdělení uplatňuje i uvnitř jednotlivých tříd - a tak čím dále jedete na venkov, tím tmavší pleť vídáte.
Afričané se na ostrov dostali díky otrokářství, pracovali na polích s cukrovou třtinou. Tvrdá dřina a neuvěřitelné útrapy těchto lidí by jistě vydalo na silnou knihu. V roce 1550 tvořili právě tito otroci asi 68% obyvatel ostrova. V roce 1794 však proběhlo jediné úspěšné povstání otroků v Karibiku, pod vedením F. D. Toussaint L´Ouvertura. Toto povstání vedlo k založení Haiti a také k osvobození otroků v Espaňole, jak se tenkrát dnešní Dominikánská republika nazývala. Dnes se Dominikánská republika snaží odlišit od sousední Haiti, kde žijí obyvatelé s téměř výlučně černou pletí.
Přesto jsou Dominikánci milí, laskaví a někdy až příliš ochotní - A sus órdenes?, čím vám mohu posloužit, tak zní nejčastěji používaná věta v Dominikánské Republice. Každý, kdo se trochu vyzná v těchto končinách Karibiku ví, že to není typické, ale lze to odůvodnit. Především tím, že turisté jsou pro Dominikánskou Republiku hlavním zdrojem příjmů, tolik pro její lid potřebných. Úředním jazykem je zde španělština, kterou ovládá každý Dominikánec. Lidé pracující v turistickém průmyslu se většinou domluví jednoduchou angličtinou nebo němčinou. Přesto zde negramotnost dosahuje 30%, převážně ve vesnicích.
Zajímavou kapitolou jsou i váleční emigranti z celého světa – koncem 30tých let dvacátého století prodal prezident Trujillo velkou část půdy na místě, kde se dnes rozkládá město Sosúa několika skupinám amerických Židů, kteří sem dováželi své příbuzné, ohrožované nacistickým režimem v Evropě. První skupina dorazila do Dominikánské republiky roku 1940 a dala základ městu. V roce 1948 žilo v Sosúe 663 uprchlíků před nacisty z celé Evropy (Německo, Rakousko, Polsko, Rusko, Belgie, Francie...) a 23 z nich pocházelo z Československa. Potomci těchto emigrantů žijí na ostrově ještě dnes.